Poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh zákona, kterým mimo jiné dochází i k novelizaci zákona o daních z příjmů. Během druhém čtení přišla skupina poslanců s pozměňovacím návrhem týkající se posunutí momentu zdanění nepeněžitého příjmu, který plyne z účasti na zaměstnaneckých akcií (běžně označované jako ESOP dle anglického employee stock option plan).

V čem je spatřován přínos zaměstnaneckých akcií? Velmi jednoduše, zaměstnanecké akcie a opční programy umožňují zaměstnancům získat podíl ve společnosti, ve které pracují. Zaměstnanecké akcie jsou nejčastěji preferovaným nástrojem odměňování v rámci startupů, které ve svých začátcích mají omezené finanční prostředky, a právě s pomocí zaměstnaneckých akcií mohou získávat zkušené zaměstnance a nabízet jim možný budoucí výdělek například v případě úspěšného prodeje společnosti. A pokud jde o opravdu velkou transakci, mohou se z takových to zaměstnanců jednou stát i milionáři.

Samozřejmě vše není tak růžové, jak se může zdát. Zaměstnanci mají možnost získat zaměstnanecké akcie už dnes. Naráží ale na daňovou povinnost v okamžiku obdržení akcií, kdy je ve skutečnosti zdaněna pouze jejich virtuální hodnota, tedy pouhý příslib zdaněných peněz. V okamžiku zdanění tedy zaměstnanci v drtivé většině ještě nemají ze zakoupených podílů žádný finanční prospěch a samotné vznikající společnosti v této fázi zase nemají prostředky na to, aby zaměstnancům mohly nabídnout finanční asistenci na pokrytí takovýchto výdajů.

Přínosem nové úpravy zaměstnaneckých akcií je tedy především to, že by podle ní mělo ke zdanění dojít do deseti let od nabytí akcií, případně dříve, pokud nastanou některé další zákonem definované události (např. ukončení pracovního poměru či změna daňové rezidence).

‍
Přesto ale návrh vyvolává smíšené pocity nejen ve startupové komunitě, ale také mezi investory do startupů. Nová úprava totiž nebude dopadat například na veškeré zaměstnanecké akcie a problém činí i definované okamžiky, ke kterým se má zdanění posunout. 

Autorka: Nathalie Hofmanová

‍