Plénum Ústavního soudu rozhodlo o zrušení části občanského zákoníku, která vyžaduje ke statusové změně pohlaví chirurgický zákrok se

1) znemožněním reprodukčních funkcí a

2) přeměnou pohlavních orgánů.

Rozhodnutí nabyde účinnosti 1. července 2025.

O podobném návrhu přitom již Ústavní soud rozhodoval. Tehdy však napadené ustanovení nezrušil. Překážku věci rozsouzené v tomto případě Ústavní soud neshledal proto, že v předchozím případě se případ týkal nebinární osoby. Ta se necítila být žádným pohlavím, nepožadovala zapsání jeho změny. Ústavní soud se navíc zabýval primárně ústavností tvaru rodného čísla, podmínky změny pohlaví věcně nehodnotil, byť byly napadeny. Ústavní soud tuto dílčí otázku uzavřel, že existenci překážky věci rozsouzené není možné posuzovat na základě výroku, to by bylo nepřípustně formalistické.

Podle ÚS je vyžadovaný zákrok invazivní a citlivý, čímž se zasahuje do ochrany nedotknutelnosti osoby. Rovněž je narušeno právo na soukromí, které spočívá v sebeurčení ve smyslu ochrany zásadního rozhodování o sobě samém. Právo na sebeurčení zahrnuje i právo rozhodovat o své identitě a způsobu, jakým se cítíme být. Podle dosavadního stavu je člověk v daném postavení nucen buď podstoupit invazivní a nevratný chirurgický zákrok, nebo se musí smířit s nemožností plně realizovat své právo na sebeurčení. Je proti lidské důstojnosti, kterou ÚS staví do samotného centra právního řádu, aby stát pro účely změny právního statusu vyžadoval přizpůsobení vzhledu a funkčnosti lidského těla. ÚS jako jeden z možných přijatelných postupů navrhuje, aby se změna činila na základě sexuologických posudků.

Odlišné stanovisko vyjádřil soudce Fiala. Toto rozhodnutí podle něj může vést k oslabení ÚS jako nestranného a nezávislého orgánu chránícího ústavní pořádek, jelikož ÚS politizuje otázku, která má náležet Parlamentu. Příklon k výlučně subjektivnímu pojetí pohlaví má být rozhodnutím Parlamentu i proto, že je nutné: „komplexním vyřešení řady souvisejících otázek napříč celým právním řádem, nejen v rodinném právu, ale i opodstatněnosti další existence či podmínek ochrany žen a matek v pracovním a sociálním právu, otázek rozlišování mezi ženami a muži v režimu omezení osobní svobody (zadržení, osobní prohlídka, výkon vazby a trestu odnětí svobody), rozlišování na základě pohlaví v režimu branné povinnosti, v profesionálním sportu atd.“

(Nález Ústavního soudu, Pl. ÚS52/23)

Autor: Jakub Martinský

‍