Novela zákoníku práce přinesla mimo jiné významné změny dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Novela provádí směrnice EU, jejichž cílem jsou transparentní pracovní podmínky a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Česká republika se novelou přiblížila právní úpravě většiny států EU, neboť takzvaní dohodáři jsou poměrně výjimkou, ostatní státy pro podobné účely využívají spíše zkráceného pracovního úvazku.

Zaměstnavatel je nověpovinen předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit dohodáře s tímto rozvrhem či jeho změnou alespoň 3 dny před začátkem směny. Lze však připustit i kratší dobu seznámení při výslovné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Směny je možné rozvrhnout dopředu na delší období, tedy například určit na měsíc dopředu. 

Rovněž došlo k rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele, neboť ta nově dopadá i na právní vztahy založené DPP a DPČ. Informační povinnost o obsahu pracovněprávního vztahu je potřeba splnit písemně nejpozději do 7 dnů od dne započetí výkonu práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomuto poskytuje na svých stránkách vzory pro zaměstnavatele.

Další významnou novinkou je právo dohodářů na dovolenou. Dohodářům vzniká za předpokladu, že mají u daného zaměstnavatele sjednanou dohodu nepřetržitě alespoň 4 týdny a zároveň odpracovali alespoň čtyřnásobek fiktivní stanovené týdenní pracovní doby o délce 20 hodin (celkem tedy 80 hodin). Dohodáři mají také nárok na příplatky, a to za práci o svátcích, víkendech nebo v noci.  

Pokud dohody zaměstnance u daného zaměstnavatele v souhrnu trvaly nejméně 180 dní za předchozích 12 měsíců, může dohodář nově požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je na žádost povinen reagovat písemně do jednoho měsíce, a to s odůvodněním.  

Zběžný průzkum mezi stovkou respondentů ukazuje, že nejméně oblíbenu změnou zaměstnavatelů je dovolená. Přes navýšení finančních nákladů a administrativní náročnosti se však většina respondentů shoduje, že dohodáři zůstávají pro zaměstnavatele výhodnou možností.

Autorka: Tereza Hlaváčková‍