V nedávném rozsudku Nejvyšší soud (sp. zn. 27 Cdo 3499/2023) rozhodl, že doručení právního jednání prostřednictvím e-mailu statutárnímu orgánu společnosti je účinné od okamžiku, kdy e-mail dojde do schránky adresáta, a to i v případě, že si adresát e-mail neotevřel nebo byl na dovolené.

Případ se týkal bývalého předsedy představenstva společnosti, který se domáhal vyšší kompenzace za ukončení své funkce. Argumentoval tím, že oznámení o nezvolení na další období nebylo doručeno řádně a včas, jelikož bylo zasláno e-mailem v době jeho dovolené, kdy nebyl povinen kontrolovat svou e-mailovou schránku.

Soud však rozhodl, že pokud smlouva nestanoví konkrétní formu doručení, je elektronická forma plně akceptovatelná. Klíčové je, že zpráva byla doručena, což ani jedna strana nerozporovala, a to do e-mailové schránky, kterou adresát běžně používá, a měl tak objektivní možnost se s jejím obsahem seznámit. Dovolená v tomto případě nepředstavuje objektivní překážku k seznámení se s obsahem e-mailu.

Toto rozhodnutí zdůrazňuje význam elektronické komunikace v dnešní době a nastavuje důležitý precedens pro doručování právních jednání statutárním orgánům společností. Upozorňuje také na potřebu pravidelné kontroly elektronické pošty, zejména pro osoby ve významných řídících funkcích.

Autor: Lukáš Tománek