Pokud ke své práci či vědeckému výzkumu potřebujete statistické údaje vedené Národním zdravotnickým informačním systémem, ať již demografické údaje o narození či úmrtí, statistiky onkologicky nemocných, informace o asistované reprodukci či jiné informace, bude vás zajímat přelomový nález Ústavního soudu.

Ústavní soud tento týden rozhodl „ve prospěch“ žadatelů o informace a postavil tak určitý korektiv vyskytující se v praxi Ústavu zdravotnických informací a statistiky („Ústav“) a jejímu odmítání žádostí občanů o informace.  

Ústav v tomto případě odmítl žádost občana o poskytnutí informací týkající se úmrtí lidí v Česku a jejich příčin v letech 2014 až 2019 s tím, že žadatelé mohou získat pouze informace o struktuře dat, nikoliv data samotná. Ústavní soud se postavil proti tomuto čistě gramatickému výkladu zákona, který sice tuto skutečnost uvádí, nicméně řekl, že „k omezení práva na informace může dojít pouze v případech, kdy má takový postup zákonný podklad a je v demokratické společnosti nezbytný k ochraně k jiných konkurujících práv či hodnot jako veřejný zájem, veřejná bezpečnost či práva a svobody jiných“.

Od tohoto týdne tedy nemůže Ústav žádosti občanů o informace paušálně odmítat. Naopak, každou žádost musí individuálně posoudit a pokud poskytnutí informace přesto odepře, musí své rozhodnutí srozumitelně a přesvědčivě odůvodnit. Těžko si lze představit, že by údaj o počtu úmrtí a jejich příčinách v daném časovém období, mohlo ohrozit konkrétní zájem či svobodu. Tím spíše, že Ústav v tomto daném případě odkázal žadatele na jiný způsob, jak tyto informace získat. Pokud by se tedy jednalo o extrémně citlivé a důvěrné informace, zřejmě by tak neučinil. Na rozdíl od posuzovaného rozhodnutí Ústavu existuje nesporný veřejný zájem na zveřejnění těchto i podobných statistických údajů, neboť tyto informace mohou pomáhat následné zdravotní péči, jejímu zaměření, otázkám prevence rozdílných zdravotních problémů či zaměření nových klinických výzkumů.  

Autor: Vladěna Svobodová

‍